Ludvík Kundera

Vloženo: 2.02.2016, 10:19 (upraveno: 2.02.2016, 10:55)

český básník, dramatik, překladatel a kritik

* 22. 3. 1920 Brno, + 17.8.2010 Boskovice

Ludvík Kundera je od 40. let výraznou osobností především moravského kulturního života, spjatého zejména s avantgardními směry (surrealismus). Po maturitě na gymnáziu (1938) se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, prošel několik profesí a nakonec byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. V roce 1946 dokončil studia a stal se redaktorem brněnského časopisu Blok. V letech 1949-52 byl redaktorem deníku Rovnost, krátce měsíčníku Host do domu a v letech 1955-68 se věnoval překladatelské a literární práci. V letech 1968-70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a od roku 1970 žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v halasovském Kunštátu.

L. Kundera byl jednou z výrazných osobností za okupace vzniklé a surrealisticky orientované pražsko-rakovnické umělecké Skupiny Ra, kterou tvořili výtvarníci J. Istler, Bohdan Lacina, Otta Mizera a básník Zdeněk Lorenc. Právě Kundera přenesl část jejího působení do Brna, kde také v roce 1942 vydal sborník Roztrhané panenky. Kundera již v té době psal a v protektorátním samizdatu vydával surrealismem ovlivněnou poezii, plnou expresívních vizí hrůz války i exponované erotiky (Rýha smrti, Hlavy a léta). Později se jeho básnický styl přece jen odpatetizoval, prim začalo hrát jazykové experimentátorství, intelektuální přístup ke světu a paradoxní vidění (sbírky Živly v nás, 1946, Klínopisný lampář, 1948; Letní kniha přání a stížností, 1962; Tolik cejchů, 1966 nebo Fragment, 1967). Výběr z Kunderovy poezie z konce 60. a začátku 70. let vyšel v roce 1985 pod názvem Hruden, a byl to také básníkův částečný návrat k legálně vydávané produkci.

Ve svých hrách uváděl na naše jeviště postupy německého dramatika Bertolta Brechta (jehož je předním překladatelem a znalcem), především jeho antiiluzívní pojetí divadla, tzv. zcizovací postupy, politickou angažovanost a podobně. Nejtypičtější je Kunderova hra z roku 1961 Totální kuropění, jež zachycuje osudy jeho generace nasazené za války v Německu. Princip montáže je uplatněn i ve hře Korzár.

Mimořádná je Kunderova činnost překladatelská stejně jako umělecko-kritická. Překládá především z němčiny (vedle Brechta, Hanse Arpa, Heinricha Bölla, Johanna R. Bechera, Paula Celana, Georga Trakla, Rainera M. Rilkeho i řadu dalších), ale i z francouzštiny (Paul Eluard, Robert Desnos), bulharštiny a slovenštiny. Významné jsou práce o F. Halasovi, jehož je také důležitým editorem, o německém expresionismu (antologie Halo, je tady vichr, vichřice, 1969) a dadaismu (v roce 1983 poskytl svou práci Dada poloilegální Jazzové sekci do její edice Jazzpetit).

 

Zdroj: http://www.libri.cz/databaze/kalendarium/

 

Poslední články v rubrice

Nejpoužívanější štítky

2017 akce angličtina besedy čtení děti dobrovolník hry ICM jazykový koutek knihy pobočka na dolíkách předčítání senioři soutěže tipy na čtení vyřazené knihy výstava zábava zpravodaj
facebook icon twitter icon google+ icon

Kontakty do knihovny

home
Knihovna Václava Štecha Slaný
Masarykovo náměstí 159
274 01 Slaný
 
vedoucí knihovny: Zoja Kučerová
phone
312 522 238
phone_android
602 822 041

Provozní doba knihovny

  pro dospělé pro děti studovna
PO 9 - 18 9 - 16 9 - 18
ÚT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
ST ZAVŘENO ZAVŘENO ZAVŘENO
ČT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
9 - 18 12 - 16 9 - 18
SO 9 - 12 ZAVŘENO 9 - 12