Jakub Deml

Vloženo: 23.08.2015, 19:03 (upraveno: 7.03.2016, 14:39)

český básník a prozaik

* 20. 8. 1878 Tasov, + 10. 2. 1961 Třebíč

V rozsáhlém a velmi rozmanitém literárním díle J. Demla se odráží nebývale protikladná osobnost tvůrce: subtilní, něžná lyričnost básníka, okouzleného krásou přírody a všeho živého, a žlučovitost, útočná polemičnost pamfletika. Demlovský básnický odkaz se projevil jak v přírodní lyrice S. K. Neumanna, v surrealistických průzkumech V. Nezvala, tak i v existenciální poezii niterných hloubek V. Holana a samozřejmě měl výrazný duchovní vliv na řadu básníků katolické orientace.

Deml po ukončení studií (1902) na bohosloveckém ústavu v Brně, kam vstoupil na vybídnutí Otokara Březiny, působil jako kněz na různých vesnicích na Moravě. Od roku 1903 se začal stýkat s vůdčí postavou tzv. katolické obnovy Josefem Florianem, s nímž založil vydavatelství Studia. Vinou častých konfliktů s nadřízenými církevními úřady byl nejdříve roku 1907 poslán na roční dovolenou a pak od roku 1909 předčasně dán na trvalý odpočinek. Po roztržce s Florianem odešel roku 1912 do Prahy, kde se stýkal s J. Váchalem, F. X. Šaldou a započal se jeho tragický vztah k Elišce Wiesenbergerové. Roku 1913 mu byl pražským ordinariátem zakázán pobyt v Praze a Deml se vrátil do svého kraje, Jinošova, kde prožil válku. Po krátkém pobytu na Slovensku a v Bělé pod Bezdězem se spolu se svou přítelkyní Pavlou Kytlicovou vrátil roku 1922 do Tasova, kde žil až do své smrti.

Deml během svého života napsal a většinou sám vydal okolo 130 knih, čítajících vedle poezie a lyrické prózy také deníky, povídky, eseje, polemiky, kritiky, komentáře, pamflety, kázání, náboženské meditace, články se sokolskou tematikou, ale i překlady mystické literatury.

Zřejmě nejznámější a jistě nejvydávanější je sbírka básní v próze – důvěrných oslovení květin Moji přátelé (vyšla 1913, ale Deml na ní pracoval celý život), v níž velmi prostým a konkrétním jazykem dosahuje až mysticky vizionářského účinku. K této knize má blízko i “kniha lyriky” Miriam (1916). Próza Hrad smrti (1912) je – podobně jako i některé jiné Demlovy prózy – stylizována, jako by šlo o neznámé, náhodou nalezené torzo rukopisů. Hlavním tónem je pocit děsu z prázdnoty a nicoty, evokace hrůzy ze smrti. Tato atmosféra vládne i knize snů a vizí Tanec smrti (1914). Imaginace, mísící pamflet s halucinačními výjevy a naturalistickou otevřeností, je znakem prózy Zapomenuté světlo (1934).

Velký vliv na Demla mělo seznámení se s dílem francouzského katolického spisovatele Léona Bloye, který výrazně ovlivnil styl Demlových krajně subjektivizovaných textů (negativní rozruch způsobilo roku 1933 osobně pojaté Svědectví o Otokaru Březinovi), do nichž začlenil přepisy snů, korespondence, citátů, úvahy, meditace, glosy atd. Deml tak ve svých sbornících (Rosnička, 1912; Pro budoucí poutníky a poutnice, 1913, a především šestadvacetisvazkový soubor Šlépěje, který vycházel v letech 1917-41) předznamenal literární tvorbu, jež přesunuje své těžiště z fabulovaného schématu ke konkrétní lidské situaci.

Poslední články v rubrice

Nejpoužívanější štítky

2017 akce angličtina besedy čtení děti dobrovolník hry ICM jazykový koutek knihy pobočka na dolíkách předčítání senioři soutěže tipy na čtení vyřazené knihy výstava zábava zpravodaj
facebook icon twitter icon google+ icon

Kontakty do knihovny

home
Knihovna Václava Štecha Slaný
Masarykovo náměstí 159
274 01 Slaný
 
vedoucí knihovny: Zoja Kučerová
phone
312 522 238
phone_android
602 822 041

Provozní doba knihovny

  pro dospělé pro děti studovna
PO 9 - 18 9 - 16 9 - 18
ÚT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
ST ZAVŘENO ZAVŘENO ZAVŘENO
ČT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
9 - 18 12 - 16 9 - 18
SO 9 - 12 ZAVŘENO 9 - 12